Sokol
se zakládal s nadšením
Prvních
dvacet osm nadšenců, sportovců z Dobšic
se 9. prosince 1945 sešlo a založilo Sokolskou jednotu.
O
úvodní slovo se tehdy postaral ředitel
obecní školy Vladimír Musil. Diskuse
prý byla bohatá a zúčastnili se
jí tehdy všichni přítomní.
Poté došlo k první
historické volbě výboru.
Starostou
byl zvolen Stanislav Palatka a členy výboru byly Ladislav
Stránský, Antonín
Mojžíšek, Božena Kružíková,
Ladislav Svoboda, Jan Hanák, Karel Vondráček,
Františka Vondráčková, Bohumil
Minařík, Božena Kreutzerová. Revizory
účtů byli zvoleni Ludvík Čech a
František Přichystal a konečně divadelním
referentem se stal Antonín Neuwirth.Hned druhý
den bylo jednáno o propůjčení
cvičebních prostor v nynější
mateřské škole
a byl převzat cvičební
materiál a nářadí.
Už
v roce 1946 začal výbor Sokola jednat
s Řezníčkovými, majiteli usedlosti č.
p.1 o předání části budovy pro
tělovýchovu.Jednání bylo nakonec
korunováno úspěchem a
bývalý šenkovní
sál byl předán bezplatně do majetku Sokola. Ihned
se začalo s vnitřními úpravami,
výstavbou jeviště,
pořizováním divadelních kulis.
Ještě v tom roce bylo i sehráno
první divadelní představení
ochotníky z Hlubokých Mašůvek
a Dobšičtí se přestavili se hrou
„Dohazovač Krákora“. O historii divadla
v Dobšicích se ale dozvíte na
jiné straně naší malé
kroniky Sokolských dějin.
Zlomovým byl rok 1948
Přišel rok 1948.
Nastává velký rozmach
tělovýchovy. Do cvičení se zapojují
všechny složky. Počet členů, včetně žactva
čítá 174 aktivně
pracujících a cvičících.
V roce
1948 se na chvíli zastavíme. Na snímku
je ofocen originální zápis
z valné hromady Tělovýchovné
jednoty Sokol Dobšice. Hromada se konala 25. ledna.
Zúčastnilo se 22 bratrů a 16 sester. Zápisoval
jednatel Zdeněk Hulák.
A
nejzajímavější data?
V uplynulém
roce(1947) byla značná i listová agenda, čemuž
nasvědčuje záznam v jednacím protokolu,
v němž je k 31. prosinci zapsáno 348
došlých a odeslaných dopisů,
nečítaje v to poštu novinovou a
oběžníky.(a to si dnes stěžujeme na rozbujelou
administrativu! pozn. autora).
Prvé
čtyři měsíce v roce se činnosti rovnaly
téměř nule. Až v pátém
měsíci se rozhodlo o opravách
vnějšího vzhledu sokolovny.13.červen je pro
nás radostnou událostí, neboť pan
prezident plní svůj slib, daný
znojemským Sokolům a přijíždí do
Znojma. Při cestě do Brna projíždí
Dobšicemi, kde je všemi radostně
pozdravován…
Sokolovna a hřiště se zaplňovala
Konec let čtyřicátých a začátek let
padesátých
znamená pro sokoli i to, že nechybí u
žádné akce, která se
v Dobšicích
odehrává. Byly dokončeny úpravy
venkovních prostor u sokolovny a vybudováno
hřiště na odbíjenou. Ta se, pokud
počasí dovolilo, hrála pravidelně,
téměř každý den. Bylo tak až do roku
1952, kdy klesá počet dospělého
členstva téměř o třetinu. Důsledkem byla i reorganizace
celého tělovýchovného
hnutí. Sokol přechází do
nového uspořádání. Po
zákazu činnosti České obce Sokolské si
ale v názvu ponechává
své původní označení ovšem
s přídavkem TJ Sokol. Tento název je
vlastně užíván dodnes. I přes změny
názvů, cvičení nezaniká.
Končí ovšem oddíl kopané.
Rok 1954
byl zcela zasvěcen spartakiádnímu
nacvičování, kromě toho se uskutečňuje
Sokolovský závod v přespolním
běhu.
Spartakiády
se v okrskovém cvičení
v Tasovicích účastní 51
dětí a 8 dospělých. Do Prahy pak
odjíždí jen dospělí.
Družstvo
odbíjené se zúčastnilo turnajů
v Kuchařovicích a Tasovicích.
V létech 1956-1957 aktivita klesá. Cvičí pouze
žactvo. Tělocvičnu začali cvičenci vyhledávat
více až opět při přípravě
v pořadí již druhé
spartakiády. Opět desítky malých i
větších sportovců pravidelně cvičí.
Probíhá i Dukelský a
Sokolovský závod. Opět se obnovuje kroužek
odbíjené a ostatní občané
jsou pozváni na letní karneval.
Cvičení na spartakiádě se nakonec
zúčastnilo 8 mužů a 8 žen.
V roce 1961-62 dochází
k podstatné změně ve vedení
dobšické tělovýchovné
jednoty. Vedení se ujímají
zejména mladší členové
Sokola. S příchodem učitele Rudolfa Zacha se mnohem
úžeji začíná spolupracovat
s místní školou.
Začínají se pro děti připravovat
Dětské olympiády, které se staly
součástí oslav DDM. Spolupráce
zašla až tak daleko, že jsou sportovnímu
zápolení pozvaní i malí
sportovci z Oblekovic, Dyje nebo i mnohých
znojemských škol.
Sokolovna
už v té době vůbec nevyhovovala požadavkům
tehdejších sportovců. Výbor se tedy
pouští do jednání
s místním a okresním
národním výborem, jednají
na OV a KV ČSTV. Výsledkem mnoha
jednání nakonec byla povolena přestavba
Sokolovny. Bourací a odklízecí
práce byly na bedrech hlavně členů sokola.
Pomáhali ale i ostatní občané
Dobšice. Do rekonstrukce bylo v té době
vloženo 352 tisíc a byla dílem
tehdejšího stavebního podniku.
V tehdy
takzvané akci „Z“ pak byla
zrealizována
přístavba přísálí,
vybudovalo se
sociální zařízení a
dokončila se nadstavba,
kde pak dlouhá léta sídlil
místní
národní výbor. Vše
stálo
dalších 170 tisíc korun.
Krom toho
budování se i nacvičovalo na III.
spartakiádu.
|
